Jak začít den, když to za moc nestojí

Luxusní míchaná vajíčka a třešňový crumble

Je sobota. S nemilosrdnou přesností se přesně v 7:30 ozve z vedlejšího pokoje Hubert. Šla jsem určitě spát před půlnocí, ale z postele se mi nechce ani tak. A vědomí, že dneska chlapeček minimálně 30 minut přetáhl a já stejně nechci vstávat, mně energií zrovna nenabije.

Z postele mě nakonec vyžene zcela nepoetický důvod – snažíme se skoncovat s plínama, takže pokud budu dost rychlá, bude ta noční ještě suchá. Jo, tak začínáme den pěkně naturálně. Ale úspěšně.

Lednice zeje téměř prázdnotou. Je to přesně ten stav, kdy já už chci vyrazit na nákup, ale můj gastronomicky zručný muž v ní najde ingredience na pětichodové menu. Parchant. Ať dělám, co dělám, nic nevidím. Jen záplavu vajec. A ty moje drahé ratolesti nežerou. Vyšťourám banánovou Matyldu, Monte a třešňový crumble. Cenu pro matku roku asi nevyhraju, ale děti jsou spokojené. Tiším špatné svědomí vaničkou jahod. Právě probuzená Klárka zrovna tropí scénu, že nemá vyčištěné zuby a jahody nebude. Hubert vřeští, že pomalu krmím, a střídavě řve, že chce jahodu, a střídavě ji plive na zem.

S úderem deváté se z ložnice vysouká můj muž. „Proč jsi vstávala? Dyť nebrečel?“ odpoví na můj ztrhaný pohled. Obávám se, že aby uznal, že je dítě vzhůru, muselo by nejspíš střílet z kanónu. Aspoň tomu odpovídají naše diskuse ve dny, kdy můžu spát já a vstává on:

Jedno, případně obě děti projeví známky bdělosti.

On: nerušeně spí dál

Ona: nenápadně ho nakopne a předstírá hluboký spánek

On: „Co se děje???“

Ona: snaží se předstírat spánek a co nejrychleji usnout, děti jsou nepopiratelně aktivní

On: otočí se na druhý bok a usne

Ona: „Děti jsou vzhůru. Dneska vstáváš ty.“

On: „Jo.“

Děti zvyšují intenzitu bdělých projevů.

Ona: „Tak vstaň, sakra!“

On: „Já se musím probudit!“

Ona: „Dyť seš vzhůru!“

On: „Ježiš tak tam jdi, já za 15 minut přijdu a můžeš jít zas spát.“

Ona: „Dneska vstáváš ty!!!“

On: „No ale já takhle rychle prostě nedokážu fungovat!“

Ona: „A já asi jo?“

On: „No ale ty už seš stejně vzhůru!“

V půl desáté mám náladu pod psa. Ještě jsem nejedla. Touhle dobou jsem měla mít uklizeno, zabaleno a vyrážet na sever. Mám chuť plivat oheň. Je čas se najíst. Ty vejce se hodí. Recept je prý z nějakého luxusního hotelu. Nemám ho samozřejmě napsaný, ale výsledek je překvapivě dobrý. A svět je hned růžovější!

Míchaná vejce s pažitkou (cca 1 porce)

Na olivovém oleji zpěníme jednu jemně nakrájenou šalotku, jakmile zesklovatí, rozklepneme na ni tři vejce a okamžitě stáhneme oheň a mícháme. Do směsi přilijeme asi 100 ml smetany (můžeme přidat nebo ubrat podle chuti). Osolíme, opepříme a nakonec vmícháme pažitku.

Třešňový crumble (cca 6 misek na suflé)

Vypeckujeme cca 300 g třešní, zalijeme je 2 lžícemi rumu, přidáme trochu mleté skořice a citronové šťávy, dobře promícháme a necháme chvíli marinovat.

V jiné míse smícháme 60 g hladké mouky, 60 g jemných vloček, 50 g třtinového cukru, 1 vanilkový cukr a hrst mandlových lupínků. Do směsi přidáme na kostky nakrájené máslo (60 g) a prsty vypracujeme drobenku.

Na dno malých zapékacích misek dáme třešně a zasypeme drobenkou.

Pečeme cca 30 min při 170 °C – crumble hlídejte, snadno se připaluje.